Osobně se domnívám, že ty počátky a tím i historie tohoto oboru, ve kterém pracuji, sahá až někdy do období starého Egypta, kdy na obraze starém 2400 př. n. l, který byl nalezen v egyptské hrobce, je vyobrazena i péče o nohy.
Až začátkem 18. století byla poprvé písemná zmínka v odborné literatuře o ošetření chodidel. Jako první dokázal ocenit upravené nohy francouzský král Ludvík XIV. a anglická královna Victoria. V 19. století se významně proslavil Dr. William. M. Scholl, jenž je zakladatelem moderní pedikúry, se svým bratrem Frankem J Schollem vyvinuli řadu speciálních polštářků do obuvi a své obchody rozšířili po celém světě. V roce 1912 založil vysokou školu s výukou pedologie, vyškolil řadu kvalitních pedikérů.
Pedikúra obecně znamená: „starat se lidem o chodidla “, a to takovým způsobem, aby neměli „kuří oka“, zarostlé nehty, otlaky, mozoly aj. Chodíme ke kadeřnici, na masáže celého těla, ale na nohy obecně zapomínáme, a přitom jsou to právě nohy, které nás celý život nosí kam potřebujeme, z tohoto důvodu je nutné začít s péči u nohou.
Před začátkem pedikúry se nožky namočí v olejové či solné lázni, zrohovatělá kůže se odstraní společně s otlaky a kuřími oky, pokud tam nějaké jsou. Následně se ostříhají, vyčistí a opilují nehty, ošetří olejem, v případě plísně speciálním olejem. Na přání zákazníka i upravíme i nehty a kůži (lakování nehtů i francouzské). Má specialita u nabízených služeb je reflexní masáž chodidel, která následuje po ošetření. Tato reflexní masáž uvolní i zablokovanou krční páteř.
Pokud na to narazím, tak ano, ale je to, jak se říká „běh na dlouhou trať“ a lidé musí hlavně chtít věc řešit, je to totiž až otázka jednoho roku za předpokladu, že zákazník se léčbě věnuje a chodí pravidelně.
To rozhodně ne, ale snažím se více aplikovat čínskou medicínu, což mnoho lidí odmítá, jen z toho důvodu, že to neznají, jsou zvyklí „spolknout prášek“. Čínská medicína je takové lékařství, ale v naší době není příliš uznávané, dnes ji věří jen šest procent, čtyřiadevadesát procent ne.
V současné době je mnoho zákazníků, kteří si ke mně na pedikúru chodí i odpočinout, řešíme otlaky, „kuří oka“, zrohovatělou kůži, zarostlé nehty, celé mé ošetření trvá i s reflexní masáží 60 minut.
Otlaky vznikají namáháním chodidla při chůzi a způsobuje to tlak na kosti, které v tom chodidle jsou. Dále pak je to sešlapáním kůže na chodidle třeba v oblasti podrážky. Také noha zavřená v pracovní obuvi 12 hodin nepřetržitě tomu moc nepřispěje.
Samozřejmě, že to vše vzniká stylem chůze a absence chybějící prevence ošetřování chodidel, ale pochopitelně svoji velkou roli zde hraje kvalita používané obuvi a zátěže na nohy.
Já se domnívám, že ano. Jednak kvalitní obuví, což je vcelku logické, a hlavně péčí o nohy.
To je otázka a také problém, levné boty samozřejmě nemusí být kvalitní, stejně jako zdraví chodidlům prospěšné, ale to už se bavíme o tom, zda chceme ušetřit na obuvi anebo na svém zdraví, to je otázka spíše pro každého z nás.
Kuří oko vzniká tlakem kosti, která je v proti tlaku nějaké překážce, obuvi, švu nebo tlaku jiné kosti. Nejdříve vznikne otlak, protože to je reakce té kůže a pak zašlapáváním z toho postupně vzniká „kuří oko“.
To je vcelku individuální, pokud má někdo nekvalitní obuv, tak se to podle mého soudu projeví v řádu čtrnácti dnů, kdy vznikne první otlak a pokud se to nezaregistruje, pak vznikne ono „kuří oko“. Samozřejmě v případě zdravotních obtíží (propadlá klenba, ploché nohy) vznikají otlaky a „kuří oka“ častěji.
Zcela určitě by taková prevence byla vhodná, protože já vlastně už odstraňuji následky. Takže pokud se ptáte na preventivní prohlídku chodidel na pedikúře, pak říkám, ano. Kdyby lidé chodili, pak bych asi později neměla tolik práce s tolik zanedbanými chodidly.
Já bych řekla, že všechny bez rozdílu. Vždycky jsem si myslela, že starší lidé jsou na tom hůř, ale není to tak, i mladí jsou na tom stejně. Pak je jen otázka, jak to někdo nechá zajít daleko a jak to řeší. Přichází mladý člověk se stejným problémem jako senior.
Ženy, ty mají přece jen větší vztah k tomu se o sebe více starat než muži, ale mí zákazníci jsou i muži.
Možné to pochopitelně je, ale to by mohlo být i oboustranné, mou snahou je, aby nebyl důvod k ostychu.
Adresné to není, myslím si, že je to určeno všem. Kdo pracuje duševně, může si dopřát masáž hlavy, uvolnit se, „odstresovat“ se a kdo pracuje manuálně, pak je to o ošetření a masáží končetin.
Já si rozhodně myslím, že ne, protože kdyby to byla skutečně podřadná práce, tak ji nedělám a dnes tady nejsem. Mě tato práce velmi baví, a to je i důvodem, proč ji také dělám.
Tak samozřejmě, že to člověka musí bavit, ale také tam hraje roli předpoklad, že to chcete dělat, jinak by to asi nemělo žádný smysl a trápil by se jak zákazník, tak ten, kdo ho ošetřuje.
Je to otázka jedné hodiny.
Reflexní masáž chodidel, což je působení na reflexní body, které jsou na chodidlech a nepřímo ovlivňují celé tělo, neboť na chodidlech jsou reflexní body celého těla.
Velmi mnoho, každý bod představuje orgán či část těla ve zmenšené podobě reflexního bodu, který má na chodidle své nezaměnitelné místo.
Ano, ale pomáhám pouze uvolňovací masáží, promasírováním a případně doporučením posilujících cviků či odborné pomoci.
Má lymfatická masáž je masáž pouze na reflexních bodech chodidel, která reflexně ovlivňuje celé tělo, čistí, detoxikuje organismus, postupným opakovaným masírováním bodů se rozpohybuje lymfa (lymfa je druhá nejdůležitější tekutina po krvi), mnohdy bývá lymfa stagnující a lze ji rozpohybovat pouze masáží nebo pohybem. Velký rozdíl oproti klasické lymfatické masáži těla je, že na chodidlech je méně kontraindikací. Oproti klasické lymfatické masáži těla při mé může být člověk nemocný (antibiotika, viróza, ucpaná rýma apod.), v podstatě lymfatickou masáží mohu tomuto člověku pomoci od nemoci, nemohu mu nijak ublížit.
Ne, provádím ji rovněž rukama. Rozdíl je v tom, že jedna je tlaková a reflexní i více bolestivá, ale záleží, jak je na tom každý zdravotně, protože každý, kdo takto přijde, musí umět přijmout svoji bolest. Není to o tom, že tomu člověku ubližuji, ale že to tělo dává najevo, že tam někde uvnitř je problém. A lymfatická masáž je spíš taková hladivá, která určitě nebolí.
Samozřejmě, každý člověk na sobě musí neustále pracovat. Pravidelně rozšiřuji své vědomosti semináři, školeními i kurzy na zdokonalení i prohloubení odbornosti. Zajímá mne i čínská medicína, indické a thajské masáže, baňky apod. V současné době nabízím i uvolňující masáže zad a šíje, které mohou být spojené i s reflexní masáží nohou.
To je také tlaková masáž, dělá se prakticky až po kolena, většinou, když mají zákazníci těžké a oteklé nohy. „Odlymfuje“ se a nohy se uvolní, je to pocit uvolnění jako po sportovním výkonu.
V podstatě je to určeno všem, kdo mají zájem o péči rukou zejména v zimním období anebo těm, kdo hodně manuálně pracují. Masírováním opět dochází k uvolnění svalů a poté jsou ruce ošetřeny speciálním krémem a zabaleny do „termo rukavic“, které ruce nahřívají. Zábaly na ruce se mohou provádět souběžně s pedikúrou, ruce relaxují, než zákazníkovi ošetřím nohy, což je otázka asi hodiny.
Ano, podle počtu zákazníků si toto myslím, snažím se okruh zákazníků zvětšovat bez rozdílu, do jakého okruhu, tedy generačního to směřuje. Pracuji v tomto oboru v Mohelnici devět let a vnímám, že jsem brána jako „pedikérka“, která zákazníkovi vyjde vstříc, i když to samozřejmě musí vždy posoudit zákazník.
V dnešní době asi hodně velká, vznikají nové pedikúry rekvalifikací nezaměstnaných prostřednictvím Úřadu práce. Jen čas ukáže, kdo vydrží v tomto oboru pracovat a kdo ne, tento obor se musí dělat s láskou k práci a lidem, jinak to nefunguje.
Budete si divit, také jsem začínala na kurzu, ale před devíti lety, takže roky praxe mi už daly své, ale rozhodně se nebudu tajit tím, že vůbec mé původní profese je dámská krejčová. Už se u mě vystřídalo na skoro devět tisíc zákazníků, což není vůbec špatné číslo.
Začínám v sedm ráno a má pracovní doba je až do sedmnácté hodiny odpoledne, ale je to rovněž individuální podle dohody se zákazníkem.
To je různé, já bych to neříkala nějak konkrétně, abych někoho neodradila, je to na dohodě se zákazníkem a vyhovění jeho potřebám (příprava na ples, dovolená apod.).
Momentálně se snažím proniknout do masáží baňkami.
Necítím se jako profesionál, takže lidově řečeno „pouštění žílou“, což bylo samozřejmě v minulosti, kde se ještě používali i pijavice. Ale vážně, ona ta baňka je něco podobného, protože kde je problém, tak se baňka přisaje, sama si to místo najde, dojde tam k přepětí, dříve se ta krev násilím odpustila, ale baňkováním zůstane místo pouze namodralé, neteče krev, proces není bolestivý, jak z popisu může někoho napadnout, jen jsem chtěla přiblížit, že se jedná o proces vesměs ověřený generacemi.
Pokud se dá člověk na cestu alternativní medicíny nejen lékařství, a to je tento způsob prevence, pak to určitě má smysl. A proč jsem se pro to rozhodla? Sama jsem to zažila na masážích, pomohlo mi to, a proto jsem se rozhodla to přenést do praxe i ve své praxi, doufám, že budou zákazníci spokojeni. Nedělala jsem si nějaký přesný výzkum mezi svými zákazníky, ale vím, že to není pro ně žádná neznámá věc a že jsou tomu nakloněni, takže uvidíme.
Kamarádka, při té příležitosti zkoušíme řadu nových masáží a při jedné příležitostí jsem odzkoušela ono baňkování, o kterém jsem hovořila před chvilkou. Sama chodím na masáž hlavy olejem, v případě, že přijdu s něčím novým, zkouším to nejprve na rodině.
To je trošku problém, pak si musíte umýt vlasy, to nepopírám, ale ten výsledek stojí za to.
Vzhledem k tomu, že mě všichni v Mohelnici znají jako pedikérku, tak je to samozřejmě pedikúra, ale byla bych velmi ráda, kdyby lidé věděli, že dělám i masáže (lymfatické, thajské, indické, relaxační).
Samozřejmě, že přírodní oleje. Chemický olej, když dáte na ruce, tak se nedá smýt, ale přírodní se chová jinak. Z pohledu ceny je chemický olej levnější než přírodní, ale já chemický odmítám používat.
Je to vcelku jednoduché, každý člověk, který nemá vyloženě problém (ony kuří oka, otlaky) je přesvědčený, že takovou službu nepotřebuje, ale opak je pravdou. Násilím nikoho nedonutíte, musí si na to přijít sám, to už znám z letité praxe, každý by měl chtít, sám pečovat o své tělo dříve, než mu samo tělo řekne, že je problém, je to na každém člověku, jak se rozhodne, zda je pro něj důležitější jeho vlastní zdraví nebo ne. Nohy nás nosí celý život a zaslouží si trochu péče, i když si myslíme, že není tato péče prioritou. Řada firem dává svým zaměstnancům různé benefity, které se dají takto využít i zde u mě. Vše je cenově dostupné pro všechny generace.
Děkuji vám za rozhovor.
Martin Vaňourek